Co mi řekly stromy?

Jak jsem si všimla dvou zvláštních stromů a dostala jsem "lekci"... 

Nepotkala jsem dva stromové mudrce na jednom místě, dělí je od sebe asi 80 km, ale setkali jsme se v relativně krátkém časovém úseku, abych si dala dvě a dvě dohromady. Jednomu z nich chyběla koruna a přitom všechny okolní stromy byly vzrostlé a zdravé. Dá se říct, že tam stála polovina výšky původního kmene a jinak nic. Jelikož je oko moderního člověka vytrénováno
v hledání odlišností a zároveň nedostatků, tak mě nenapadlo nic lepšího, než se stromu zeptat, jestli mu schází jeho koruna, když všichni kolem ji mají. Odpověděl mi, že jestli chci, tak mu můžu korunu přimyslet a najednou jsem měla dojem, že ho vidím v celé kráse, nebo možná celistvosti. Zeptala jsem se ho, jak se mu líbilo mít zase na chvíli korunu a bohaté větvoví, načež mi v legraci odpověděl, že to udělal jen kvůli mně, že on si nic přimýšlet nepotřebuje, a že bych se spíš měla zajímat o to, kolika zvířátkům poskytuje domov a přístřeší, což je umožněno díky tomu, že vypadá tak jak vypadá. Hopla, takže jsem strkala nos kam jsem neměla a nevšimla jsem si toho, čeho jsem si všimnout měla. A jelikož nám příroda velmi ráda připomíná svoji moudrost, čekalo mě další setkání...

Sedím v blízkosti pramene jedné řeky na Vysočině a rozjímám nad tím, že z pramene se stane řeka, spojí se s další, putuje do moře a vůbec o celém koloběhu vody, kdy podle jedné teze máme stále dokola tu jednu stejnou vodu už po miliony let (když si odmyslíme výdobytky spojené s moderním znečišťováním). Kolem pramene je několik vzrostlých stromů a jeden neroste rovně nahoru, ale drží se při zemi a zvedá se vzhůru až po několika metrech délky svého kmene. Nevědomky mě zase napadne něco o jeho zvláštnosti, vypadá jakoby se plazil, a hned mi v hlavě zní poměrně jasný pokyn "sedni si na mě". Tak se ho ptám, jestli si je jistý, že si něj mám sedat a on mi říká, "že jestli jinak nedám, tak si na něj můžu i lehnout". Za pár okamžiků už ležím na dlouhém vodorovném kmeni a říkám si, že je to vážně prima ležet si tak na stromě a přemýšlet o vodě. 

Díky stromy, že jste mě naučily, že když je něco jiné, nabízí se s tím zároveň velký potenciál.