Nejlepší bankéře najdete mezi plži

Hlemýžď - ekonomie sbalená na cesty...

Už po milionté přemýšlím nad tím, jak by se změnil lidský život, kdybychom měli každý svůj dům na zádech. Hloubám nad tím opětovně, když po zemi leze hlemýžď, jehož velikost ulity evokuje, že bydlí v pořádné haciendě - takový hlemýždí Southfork. Samozřejmě mě okamžitě napadne, že by to ale člověka dost zpomalilo pořád se tahat s tím barákem, a uvažuji nad hlemýždí pomalosti. To už zřejmě hlemýždi došla trpělivost a řekl si, že jsem ideální exemplář lidské zacyklené mysli, a rozhodl se, že mi tu hlavu trochu rozplete. A tak povídá: "já nepřemýšlím, že bych měl být rychlejší, takhle jak to je mám spoustu dovedností, které nikdo jiný nemá, je to báječná variabilita." To si řeknu jasně, tady jsem na koni, protože to zvířata říkají pořád. O kouzlu originality už jsem toho slyšela tolik, že bych o tom mohla napsat knihu. Tudíž vytasím na hlemýždě silný kalibr, kde mu určitě spadne brada a odejdu jako "vítěz naší slovní přestřelky". Povídám, že je to pravda co říká, ale že lidi nemůžou být pomalí, protože musí pořád chvátat a vydělávat peníze, aby měli takový dům, jaký on má zadarmo. To ale netuším, že hlemýžď už se "směje pod tykadly" a oponuje: "nechápu proč by se někdo měl ztotožňovat s tím kolik vydělá peněz a co si za ně koupí, množství peněz přeci nevypovídá nic o hodnotě člověka." V ten moment pochopím, že lepší ekonom je jednoznačně hlemýžď, přestože já jsem ekonomii studovala několik let na vysoké škole, jenže tohle nás tam neučili. Hlemýžď ví, že nemám slov, a tak zasazuje finální komunikační perlu a říká: "zamysli se nad motivací", a pak si tím svým neznatelným tempem leze dál. Kdybych nebyla zrovna paralyzovaná pravdou jeho myšlenky, tak bych se tomu mohla i zasmát - hlemýždí šaman si tady hází moudra
a následně tak další půl druhé hodiny poleze přes metrovou polní cestu. Jenže já vím, že teď budu několik dní intenzivně přemýšlet nad opravdovou motivací toho co a proč dělám, a že o tom dozajista bude některý z  dalších článků...