Nezapomínejme na naše divoce žijící zvířata

Co když nepotřebujeme pracovat s medicínou jaguára, ale spíše s tou jezevce, tetřeva, jelena a dalších tvorů naší české přírody - jen je nechat ukázat nám jak...

Ten, kdo nevěří na zázraky by si měl rozmyslet, zda tenhle článek bude číst dál. Já na ně věřím,
a tak jsem si ho mohla dovolit i napsat. Je to příběh o přátelství malé holčičky s divoce žijícími zvířaty, kterým jsem slíbila, že neprozradím, jaký jsou živočišný druh, prostě si to nepřáli a já chápu proč. Holčička za nimi chodí, oni se od ní nechají pomazlit a tráví čas ve vzájemné blízkosti, přestože na takovou intenzitu kontaktu s člověkem nejsou naučeni. Vzniklo to samovolně a přirozeně, jako kdyby si ji vybrali a ona je. A jako obvykle jsem se k tomu komunikačně nachomýtla, viděla jsem fotky a video z jejich společného setkání – nádhera! a mohla jsem se jich na ledasco zeptat. Samozřejmě mě jako první zajímalo, co způsobuje, že se chovají tak odlišně. Nejen že věřím na zázraky, taky jsem snílek, takže mě ani omylem nenapadlo racionální vysvětlení, že trpí nějakou nemocí, která snižuje jejich plachost. Je to pár zvířat z naší české přírody, který působí, že se rozhodl pro blízkost s konkrétním člověkem, ne kvůli jídlu nebo jinému prospěchu, ale jako kdyby sám chtěl. Dopředu avizuji, že další řádky budou pro někoho jako z roviny sci-fi, ale pro mě je to naprostá potěcha. Jak jsem zmínila jedná se o pár, "divoce žijící kluk" řekl, že kdyby chtěl svoji energii přirovnat s obdobou jiného zvířete, vybral by si delfína – takže nezapomeňme, že i ve vnitrozemí máme svá silová zvířata, se kterými se učíme pracovat, a kteří nesou velkou moudrost. Pokračoval, že je mu smutno, jak je česká příroda zničená a jak jsou divoká zvířata utlačovaná a vyděšená, a že umí šířit energii klidu, jejímž smyslem je vytvořit síť, aby mohla příroda a divoká zvířata více spolupracovat s člověkem. Tenhle kabrňák ví o práci s energií místa všechno a člověk může jeho pole zesílit a dát mu záměr. Což v podstatě není žádná novinka, ale zapomenutá dovednost, kdy se člověk dokázal s přírodou na čemkoli domluvit. A jaká je tam role holčičky? Řekl, že ona si teď s nimi s ohledem na svůj věk má hrát a přátelit se, ale kdyby v budoucnu chtěla, mohla by být tou, kterou si divoká zvířata sama najdou. Pokračoval, že domácí zvířata dělají velký kus práce, ale jestli se má člověk výrazně zjemnit a zároveň postavit do své síly, je třeba se dívat do očí divoce žijícím zvířatům, která necítí strach, zároveň ví, že člověka k přežití nepotřebují, ale jejich touha po blízkosti s některými lidmi bude větší než ostražitost a instinkt. Jde o experiment, jestli už přišel čas na takovou intimní blízkost člověka a divoce žijícího zvířete a zatím vše vypadá dobře,
i když neopomněl zmínit, že zlo ještě neřeklo poslední slovo. Nebála jsem se slov o zlu, cítila jsem jeho vnitřní sílu a jemnohmotné pole laskavosti, a tak s ním držím záměr lidsko-zvířecího propojení.

"Divoce žijící slečna" (ať mi oba odpustí toto žoviální označení) říkala, že její úkol spočívá
v propojování kosmické a zemské energie, i když to vypadá, že je víc pasivní a vlastně na první pohled nic nedělá. Ve skutečnosti ale sytí sebe, svého zvířecího muže a celý prostor pečující energií, a že bohatě stačí být s nimi v kontaktu a víc se po nikom nechce ani neočekává. Jediné snad, že by kolem nich mohl člověk v představě vytvořit takovou hedvábnou dečku, aby se mohli cítit v bezpečí a soustředit se na svoji práci – šířit světlo.

Tak co bylo to na vás moc nebo ne? Já už jsem od zvířat slyšela ledasco, takže už mě toho moc nepřekvapí, ale pro mě to je potvrzení, že svět ve kterém chci žít, může existovat, a že se o to snaží
i naše česká divoce žijící zvířata. A tak je fajn, že jsem viděla bílé lvy a příští rok snad delfíny
a velryby, ale pořád říkám, že v naší české kotlince máme zvířecí odborníky na slovo vzaté a jen si musíme rozpomenout, jak s nimi pracovat - respektive nechat se jimi vést a být jim ku prospěchu…

A že obdobné přátelství lidí s divokými zvířaty probíhá na vícero místech si může poslechnout
ve skvělém rozhovoru paní doktorky Králové v Duši K z listopadu 2022 - jen edit pro ty, kdo zatím neslyšeli.